|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Dům u řeky
Muzikářová, Veronika ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je propojení dané lokality s městem a vytvoření nového nábřeží s bytovými a nebytovými prostory. Urbanistický koncept rozděluje lokalitu do několika celků, přičemž každý celek využívá své jedinečné polohy u řeky. Díky snížení břehu a důrazu na průchodnost oblasti je rovněž umožněn větší kontakt obyvatel s řekou. U řeky tak vznikají prostory pro bytové domy usazené na platformách, které svým umístěním ze strany řeky nepůsobí jako bariéra.
|
|
| |
|
|
Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči
Kadlecová, Sylva ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je urbanistický návrh nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, která protéká středovou částí města, a stává její součástí. Vnitřní město i povodí řeky je vklíněno do údolí, které je tvořeno skalnatým terénem. Řešené území protíná několik částí města Třebíče – Stařečku, Vnitřní město, Zámostí a Podklášteří. Území je vymezeno z jihu průtahem města a autobusovým nádražím přes ulici Sucheniovu, a dále komunikací na ulici Smila Osovského. Ze severu je území lemováno skalnatým terénem, památkovou zónou, která je zapsaná na seznam Unesco – Židovské město, podzámeckou nivou až po letní plavecký areál Polanka. Výsledným řešením je revitalizace území a přeměna na atraktivní městskou strukturu nabízející prostory pro zájmové aktivity široké skupině lidí, kteří na území bydlí, ale i dočasným návštěvníkům. Řešené území je členěné na několik úseku - úsek v blízkosti koupaliště Polanka, dále úsek stávajícího autobusového nádraží a podél pravého břehu řeky. Hlavní myšlenkou a cílem je vzájemné propojení všech částí, dotvoření městské struktury v návaznosti na původní strukturu zástavby. Nová zástavba je převážně obytného charakteru, doplněna o administrativní a komerční plochy v prvních třech podlažích. Tato administrativní část zároveň vytváří protihlukovou stěnu od hlavního průtahu města. Čisté plochy určené k bydlení jsou lokalizovány v západní části Stařečky podél řeky. Orientace bytů reaguje na kladný potenciál řeky Jihlavy, která nám vytváří příjemný vizuální vjem, proto na jsou na sever orientovány klidové zóny pokojů. Podél břehů řeky Jihlavy je navržena klidová zóna se sportovně – rekreačním charakterem. Dochází ke střídání pasivních a aktivních zón. V bezprostřední blízkosti jsou plochy určeny k bydlení, k rekreaci a odpočinku. Nosným cílem je vazba lidí k vodní ploše a dotvoření veřejného prostranství kolem toku.
|
|
|
Sociální výstavba - kolonie a soubory nájemných domů 20. a 30. let 20. století
Náhlíková, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem sociální výstavby na území dnešní České republiky v meziválečném období. Jsou zde nastíněny rozvíjející se architektonické a urbanistické tendence ve světě na přelomu 19./20. století a 1. poloviny 20. století a dále politická, hospodářská a sociální situace u nás. Jsou zde uvedeny příklady různých typů kolonií/souborů a jejich dělení. Práce se zaměřuje na kolonie/soubory ovlivněné funkcionalismem. Vybrané příklady byly zanalyzovány z pohledu architektonických a zahradně-architektonických forem. Zvláštní pozornost byla věnována porovnání původního záměru se současným stavem. Autor popisuje uskutečněné změny v průběhu existence staveb, všímá si jejich kladů a záporů, z kterých pak formuluje východiska pro jejich případnou obnovu. Pro vybraný soubor v Brně (při ulici Vranovská) byla zpracována zahradně-architektonická studie, která má za cíl vytvořit ze stávajícího nevyuţívaného a znehodnoceného vnitrobloku kvalitní prostor s převaţující pobytovou funkcí. Studie vychází z původního záměru a doplňuje prvky, které má obytný komplex přizpůsobit životu dnešních lidí.
|
|
|
Dům u řeky
Muzikářová, Veronika ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je propojení dané lokality s městem a vytvoření nového nábřeží s bytovými a nebytovými prostory. Urbanistický koncept rozděluje lokalitu do několika celků, přičemž každý celek využívá své jedinečné polohy u řeky. Díky snížení břehu a důrazu na průchodnost oblasti je rovněž umožněn větší kontakt obyvatel s řekou. U řeky tak vznikají prostory pro bytové domy usazené na platformách, které svým umístěním ze strany řeky nepůsobí jako bariéra.
|
|
|
Veřejný prostor v obytných souborech rodinných domů po roce 1990 v České republice a v zemích EU
Tomanová, Tereza
Bakalářská práce zpracovává téma řešení veřejných prostor v obytných souborech rodinných domů. První část rešerší je rychlým průřezem vývoje obydlí především v Evropě, jeho plánování a seznamuje čtenáře s danou problematikou. Obecně od prvopočátků po současnost a následně končí popisem aktuální situace v České republice. Druhá část práce se zabývá popisem vybraných modelových území, a následně jejich porovnání, dle vytvořené metodiky. Zjištěné výsledky by měli být vodítkem k optimálnímu řešení veřejného prostoru a představit na názorných příkladech aktuální situaci v ČR a zahraniční. V analytické části je zpracováno vybrané modelové území. Na něm provedené analýzy se odrážejí v poslední návrhové části. Tou je návrh okolního prostoru kolem zástavby rodinných domů lokality u ulice Legionářů v Hodoníně. V návrhu je řešen prostor mezi domy a na něj navazujících parkových ploch. Návrh nemá být řešením jen pro obyvatele přilehlých domů, ale měl by doplňovat koncept lázeňského města, podporou pohybu a pobytu venku v přirozeném prostředí.
|
|
|
Sociální výstavba - kolonie a soubory nájemných domů 20. a 30. let 20. století
Náhlíková, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem sociální výstavby na území dnešní České republiky v meziválečném období. Jsou zde nastíněny rozvíjející se architektonické a urbanistické tendence ve světě na přelomu 19./20. století a 1. poloviny 20. století a dále politická, hospodářská a sociální situace u nás. Jsou zde uvedeny příklady různých typů kolonií/souborů a jejich dělení. Práce se zaměřuje na kolonie/soubory ovlivněné funkcionalismem. Vybrané příklady byly zanalyzovány z pohledu architektonických a zahradně-architektonických forem. Zvláštní pozornost byla věnována porovnání původního záměru se současným stavem. Autor popisuje uskutečněné změny v průběhu existence staveb, všímá si jejich kladů a záporů, z kterých pak formuluje východiska pro jejich případnou obnovu. Pro vybraný soubor v Brně (při ulici Vranovská) byla zpracována zahradně-architektonická studie, která má za cíl vytvořit ze stávajícího nevyuţívaného a znehodnoceného vnitrobloku kvalitní prostor s převaţující pobytovou funkcí. Studie vychází z původního záměru a doplňuje prvky, které má obytný komplex přizpůsobit životu dnešních lidí.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
| |
host ::
RSS.